Nahrávám

Napiš pro vyhledání

Jak na první bednu?

 

Většina z nás to měla stejně … vždycky nás bavilo najíždět rovně na bedýnky zapuštěné do země, houpat se na tzv. „duze“ a ti odvážnější možná okusili i „lámačku“. Ale všechno nakonec omrzí a vy máte potřebu začít „jibbovat“ doopravdy.  Zkusíte si tedy naskočit na jednu z vašich oblíbených překážek bokem, jak to vídáte u ostatních – a to, co se zdálo být tak jednoduché, vlastně vůbec jednoduché není. Ve skutečnosti to dokáže i zabolet. Naštěstí tu pro tebe máme návod jak na první bednu. Co tedy musíme splnit pro to, abychom si jízdu na bednách užívali?

 

1) výběr překážky

Ze začátku bychom si měli zvolit překážku, která se nás od pohledu nesnaží zabít. Tou by měla být bedna, která se nám pod nohama příliš “neseká”, není zakončena vyježděnou “plotnou” z čistého ledu a není postavena tzv. do “streetu” (tzn. šikmo z kopce dolů). Ideálně bychom měli hledat překážku, která mírně vyčnívá nad náskok (pomůže se správným odrazem) a je nižšího charakteru pro případ, že bychom ji “vzali obkročmo” (mysleme na děti).

Rovná bedýnka

 

2) náskok

Když už jsme si zvolili překážku, dostáváme se ke kroku číslo dvě – musíme se na ni naučit naskočit. Tato fáze je z celého procesu jibbování tou nejsložitější a neměli byste být zklamaní, když se vám to nebude dařit po prvních deseti nebo dvaceti pokusech. Už při rozjezdu na překážku je třeba dbát dvou věcí. V první řadě byste měli jet poslední čtyři metry před bednou pouze rovně bez obloučků. Zadruhé je dobré hlídat si odzačátku širší postoj (lyže, kolena a ramena by měly být v jedné ose – tzv. “squared”). Samotný odraz by pak měl být proveden z konce náskoku tím způsobem, že se nejprve vyneseme ramenama vzhůru a poté, co se dostaneme nad překážku je nasměrujeme tak, abychom dopadli na bednu pod pravým ůhlem. Důležité je, aby celý pohyb prováděla ramena, nikoli pouze lyže!

Odraz

 

3) stay squared

Odraz je možná nejsložitější fází, avšak dopad může být tou nejbolestivější, není-li proveden správně. Nejčastější chybou bývá to, že lyžař nezůstane “squared” a nohy se mu při dopadu srazí k sobě. To pak vede k bodu, kdy vám překážka takříkajíc “podklouzne” a vy nadáváte na své naražené pozadí. Nejlepší způsob, jak těmto nepříjemnostem předejít je dopadnout na překážku, pokud možno, přesně pod úhlem 90° a hlídat si stále postoj na šířku ramen. Okamžitě po dopadu hledáme očima konec překážky (ramena necháváme stále ve stejné pozici). Na samotné bedně by náš “stance” (postoj) měl vypadat stejně jako na rozjezdu a zrovna tak bychom si přáli i odjíždět.

Nohy na šířku ramen

 

3) odraz

Nezapomínejte, že na překážku je dobré nejen naskočit, ale i se z ní (ramenama) zase odrazit. Uchráníte se tak před případnými zbytečnými úrazy a nic nebude bránit vašemu vzestupu coby freeskiera.

Držíme palce ve vaší cestě k dalšímu progresu! Může pomoct ještě článek jak na první skok nebo jak se chovat ve snowparku.

Tags:
Autor článku - Matěj Hladík

Freeskiingu se věnuji pátým rokem. Za těch pár let jsem se seznámil s obrovským množstvím skvělých riderů a je třeba říci, že mi freeskiing otevřel nový pohled na svět. I proto jsem se rozhodl podílet se na webu Freeskier.cz, abych vám čtenářům mohl předat část svého nadšení a lásky k lyžování.

  • 1
Předchozí článek

1 Komentář

  1. Anonym 17/02/2017

    Moc zajímavý článek, děkuji

    Odpovědět

Okomentuj tento článek

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.