Josef Kalenský alias Pepek je neodmyslitelnou součástí první české freeski generace, dlouholetý reprezentant a v současné době trenér juniorské reprezentace. A když před pár dny zveřejnil na svém facebookovém profilu jeden z jeho prvních season editů (2005), nedalo nám to se nezeptat, jakou podobu u nás měl freeskiing v době, kdy o něm většina z nás ještě neměla nejmenší ponětí.
Ahoj, právě teď jsem konečně chvíli doma. Skoro celé léto jsem strávil na výjezdech s repre a teď zas chodím do fitka, práce u mamky na baráku, kolo a nějaký ty grilovačky. Před patnácti lety, jó, to byla jízda. Měli jsme super crew a každý dobrý počasí jsme využili ke skákání do vody na Kačáku ve Vrchlabí, do toho jsem hrál fotbal a o víkendu proběhly asi nějaký párty a balení holek. 😀
Můj první edit to nebyl, v prvním jsem ještě jiboval zábradlí na sáňkách a skákal u našich z baráku ze střechy. Tenhle edit nevznikl nějak plánovaně, prostě jsem po sezoně sesbíral od všech kámošů záběry a zkusil z toho něco střihnout. Na tyhle roky mám jen ty nejlepší vzpomínky. V téhle době to snad ani už nikdo nemůže pochopit. Pokud jste chtěli něco natočit, tak jste neměli po ruce telefon s foťákem, ale potřebovali jste kameru, onehdá ještě na pásky. A ano, v té době to byl opravdu punk. Viděli jsme nějaké triky ve světových videích a druhý den jsme je zkoušeli na skocích za barákem, hlava nehlava. Probíhaly klasický hecovačky a všechno jsme dělali z ryzí radosti.
Těžko hodnotit, freeskiing zažívá stejný rozvoj, jako další jiné sporty a technologie. Jediná věc asi je, že dřív jsme se tím mnohem víc bavili. Nebyly žádný repre týmy, olympiáda, bla bla. My jsme to nedělali proto, že by z nás jednou třeba mohli být potenciálně hvězdy. Ale nás to tak strašně bavilo a ty pocity, co jsme z toho měli, to je nepopsatelný. Nikdo nám neříkal, ani nás neučil „tohle je špatně, tohle dobře“, ale čím větší „send“ (čím víc jsi to narval), tím líp. A dělali jsme to víc sami pro sebe a pro srandu. Nepostovali jsme denně 10 instastories z našeho ježdění. Jestli někdo vydal jedno video za sezonu, tak byl hustej.
To vše pramení z toho, co jsem už popsal. Viděli jsme nějakou skálu a hned jsme jí šli skákat. Nikdo neřešil, jaký je dopad, jestli je to placka. Já jsem jí nechtěl skákat trapně rovně, tak hned frontflip. To stejný ve snowparku, na sjezdovce, nebo v prašanu. Viděli jsme nějaký spot, skok, zábradlí a hned hecovačky, kdo to skočí a co předvede. Jezdili jsme zkrátka full send. Předvést maximum co umíš na tý největší blbosti. Nikdo moc neřešil, jestli to odjede. Jó byly to krásný časy…