Nahrávám

Napiš pro vyhledání

Ústup ledovce. Kolik let zbývá našemu sportu?

 

Freeskiing je bezpochyby nejen o lyžování, zábavě a náloži v parku. Nedílnou součástí je i prostor, vytvářející jednu z nejúžasnějších kulis pro sport vůbec. Prostor, bez kterého by freeskiing neexistoval. Horské hřebeny z kamene, ledu a vody, vytvářené geoprocesí desítky milionů let. Na podzim spadne teplotní průměr k nule a pohoří přikryje první sníh. Na jaře teploty pomalu stoupají a spolu s nimi taje sníh, vytvářející nespočet pramenů stékajících do údolí pod již rozkvetlé louky. Přírodní cyklus, jehož přítomnost drtivá většina z nás, stále bere jako samozřejmost.. Bohužel, opak je pravdou.

Jistě se k vám dostala smutná zpráva z rakouského ledovce Dachstein. Letní snowpark stál tento rok na ledovci naposled. Důvod? Oficiální prohlášení správy areálu upozorňuje především na tání halštatského ledovce a rozhodnutí ochránců přírody o tom, že stavba a provoz snowparku je pro dlouhodobou životnost ledovce nepříznivá. Čert ví, co je pravou příčinou na Dachsteinu, každopádně o tání ledovců ve světovém měřítku není pochyb. Ledovce velmi rychle ustupují ze svých pozic.. a rozdíly v zalednění, především v posledních dekádách naší Země, jsou celkem alarmující.

Pro představu přidávám pár obrázků pro porovnání.

Halštatský ledovec. Dachstein. Modrá hranice (1969). Červená (2002).

Les Bossonský ledovec. Chamonix. První foto je z roku 2017. Druhé z roku 2004.

Rhonský ledovec. Švýcarsko. 1859 – 2001.

Proč ledovce tají?

Za posledních 100 let se teplota vzduchu a povrchových vod zvedla o 0,8 stupně Celsia. Přičemž období mezi lety 1980 do teď, hraje v oteplování zásadní roli. Tento proces dostal název “Globální oteplování” neboli “změna klimatu”. Existuje několik teorií, popisující hlavní příčinu tohoto problému. Drtivá většina vědců se ale shodne na tom, že hlavním činitelem jsou zvýšené koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, které vytváříme my, lidé. Jezdíme auty, vyrábíme masy produktů, kácíme nebo vypalujeme lesy, konzumujeme neudržitelné množství masných výrobků. Žijeme v blahobytu, který je pro naší modrou planetu velikou a dlouhodobě neudržitelnou zátěží, na kterou naše životní prostředí reaguje oteplováním, se kterým pochopitelně taje ledovec.

Co bylo, je. A bude??

Naše generace už dospěla do fáze, kdy se stačí jen koukat kolem sebe. Tím chci říct, že na to, abychom si uvědomili, že se cosi děje, nepotřebujeme nutně kdovíjaké vědecké analýzy. Stačí třeba zabrousit v paměti do předškolního věku. Já nevyrůstal v žádném pohoří, ba naopak v celkem teplé oblasti, ale sáňkování a jiný blbinky se sněhem v místním parku byly na každodenním pořádku od Vánoc až do konce února. No a co teprve naši rodiče nebo prarodiče, schválně se jich zeptejte, jaké byly v jejich dětství zimy. Pojem “obleva” byl celkem vzácnost. A dnes? Schválně kdy naposledy ve městech pamatujete to bílé ticho. Pod botou křupající vrstvu čerstvého sněhu, místo čvachtající hnědé břečky. Dokážete si vůbec představit, jaké podmínky by panovaly v českých střediscích, kdyby neexistovala sněžná děla? Stavba kvalitního snowparku je dnes bez armády sněžných děl nesmysl. Ale i sněžná děla potřebují pro výrobu sněhu adekvátní teplotu, alespoň něco kolem – 2,5°C. Jak budou resorty vyrábět sníh, až průměrná teplota klimatu stoupne na tolik, že nebude možné sníh uměle vyrábět pomocí současných technologií? Jak budou vypadat naše pohoří až mrazíky a padající sněhové vločky definitivně nahradí teploty nad bodem mrazu a déšť? Možná vás napadne, že dnes už existují technologie, které vyrobí sníh už i skoro v létě, holt pokrok nezastavíš. Mně je z toho ale upřímně tak trochu smutno, že jsou takové technologie už skoro potřeba. Nechci totiž svejm potencionálním potomkům vyprávět o tom, jak nám tenkrát padal sníh také z nebe a né jen z těch mašin podél sjezdovky. Nechci aby přišli o jeden z nejúžasnějších a nejkrásnějších jevů na Zemi.. o padající sníh.

Naštěstí již existují lidé a celé organizace lidí, kteří koukají kolem sebe, respektují svojí Zemi a váží si podmínek, které nám poskytuje pro to, abychom mohli žít tím, co nás baví. Nebude řeč o gigantech jako jsou Greenpeace. I v komunitě zimních sportů už totiž existují organizace, bojující především za padající sníh.

Protect our winters (POW)

POW je jedna z prvních organizací tohoto formátu založená legendou snowboardingu, amíkem Jeremy Jonesem. Psal se rok 2007, když si Jeremy na svých cestách po světě s prknem na nohou začal uvědomovat, že sněhu na horách rapidně ubývá. V té době ještě moc ekoaktivních outdoorových projektů neexistovalo a tak se rozhodl založit svůj vlastní. POW se do dnes rozrostlo v komunitu profesionálních i neprofesionálních sportovců, velkých outdoorových firem, sponzorů, skiresortů, která má za cíl především seznámit společnost s problematikou změny klimatu a podnítit jí k aktivitě. Ke komunitě se může připojit každý. Heslo POW zní “We All Need Winter”. www.protectourwinters.org

Laax, Greenstyle vision projekt

Švýcarské středisko Laax asi nemusím moc představovat. Resort pyšnící se jedním z nejlepších snowparků na světě. Laax to ale myslí vážně nejen se snowparkem, ale také s životním prostředím. A proto přišel s projektem Greenstyle vision, který má za cíl vytvořit první energicky soběstačný alpský resort na světě. Čili, podstatou projektu je získávat veškerou energii pro provoz resortu z obnovitelných zdrojů. Projekt vám v následujícím úžasnym videjku představí další top snowboarďák a lokál z Laaxu Nicolas Müller.

A víte co je na tom všem nejhorší? Že to, jakým směrem bude oteplování směřovat, záleží pouze na nás. Na lidech. Na tobě, na mě, na každém z nás. Nic, žádné lusknutí prstem to za nás nevyřeší. Příroda dělá co může, ale my jí musíme pomoct. Hodně pomoct. A právě komunita lyžování a snowboardingu, by si to měla uvědomit mezi prvními, protože zimní sporty budou první obětí a letním šredem na ledovci to začne. Vlastně už začalo.

Nečekám, že po přečtení tohodle článku, začneš žrát kořínky místo hovězích stejků. Ale každý z nás by se měl minimálně zamyslet nad tím, co opravdu potřebuje a v jaké míře. To je myslím, dobrý začátek.

 

 

Tags:
Autor článku - Pavel Pleskač

V první řadě je asi slušnost se představit. Jmenuji se Pavel Pleskač, pocházím ze severočeského Žatce a nejblíže to mám do Krušných hor, kde jsem se poprvé postavil na lyže. Lyžování mě spoustu naučilo a ovlivňuje můj život a já se ti zde čas od času pokusím předat zkušenost, inspiraci, nebo jen náhled do světa freeskingu, jak to vidím já. Tak snad tě to bude bavit.

  • 1
Předchozí článek
Další článek

3 komentáře

  1. Anonym 15/11/2017

    To me bavilo cist! Ja objizdim ledovcove snowparky od roku 2000 a zmeny jsou skutecne videt. Letos poprve jsem zazil v Zermattu situaci, kdy nas nepustili nahoru kvuli prilis vysoke nocni teplote. Proste kdyz ledovec ani v noci neztuhne, rolby mu uskodi nejvic 🙁

    Odpovědět
  2. Michal 14/11/2017

    Krásně napsaný článek!

    Odpovědět
    1. Freeskier.cz 14/11/2017

      Děkujeme za pochvalu

Co si o tom myslíš?

Your email address will not be published. Required fields are marked *