Nahrávám

Napiš pro vyhledání

Vypadá to krásně… sluníčko svítí, sníh se třpytí a očekávání jsou veliká. Už si představuješ, jak budeš prášit a plout prašanem? Tak jdeme na to!
Jenže jaké tě čeká překvapení, když vjedeš do hlubokého sněhu, lyže se ti proboří, sníh je těžký, vůbec to nejede, ty málem hodíš držku a jsi rád, že se vůbec vyhrabeš zpět na sjezdovku.

Kde nastala chyba, když v televizi to vypadalo tak snadně?

VYBAVENÍ

Správné vybavení je základ. Nelze očekávat, že s lyžema na slalom si prašan kdo ví jak užiješ. Proto se vyrábějí takzvané „freeridové” lyže. Ty jsou do hlubokého sněhu nejvhodnější. Na první pohled je poznáš díky jejich šířce. Ta je obvykle o třetinu až polovinu širší, než u klasických lyží. Pozornost zaměříme zejména na šířku středu lyže. Lyže na sjezdovku jsou „pod patou” široké cca 60 – 90 mm. Kdežto freeridové lyže začínají na šířce 100 mm a pokračují klidně ke 140 mm širokým kouskům. Zjednodušeně se dá říct, že čím širší lyže, tím by sjezd v prašanu měl být snažší, protože díky větší šířce bude lyže zůstávat na povrchu a nepropadne se pod sníh.

Technické info: U lyží se obvykle udávájí 3 rozměry – šířka špičky, středu a patky lyže. Středu lyže se říká také rozměr „pod patou”. Pozor, nezaměňovat rozměr „pod patou” s šířkou patky lyže.

POSTOJ

Pro jízdu v hlubokém sněhu je potřeba upravit i postoj. Ač to nerad říkám a jde to proti základním pravidlům výuky lyžování, tak pro jízdu v prašanu je lepší záklon, alespoň pro začátek. Tím pomůžeš špičkám lyží dostat se nad povrch sněhu a to usnadní jízdu. Pokud bys byl v předklonu, tak se špičky lyží budou bořit hlouběji do sněhu. Postoj můžeš dále upravovat podle konkrétního svahu, lyží a svoji roli hraje i navrtání vázání (zda je vázání více u patky nebo středu lyže). Pokud máš vhodné lyže, prudký svah i dostatek zkušeností, pak je samozřejmě správný lyžařský postoj na místě.

RYCHLOST

Čím rychleji, tím lépe! To sice trochu přeháním, ale představ si vodního lyžaře. Když stojí na místě, tak je potopený ve vodě. Ale když jede za člunem, tak pluje po hladině. Stejný princip funguje i u lyžování v prašanu. Neboj se tady nejdřív nabrat rychlost a pak až začít točit oblouky. Bude to daleko snažší.

SNÍH

Ten hraje také velkou roli. Nejlépe se lyžuje v čerstvém lehoučkém prachovém sněhu. Proto freerideři stále sledují počasí a vyrážejí na hory, dle předpovědi. Za prašanem se jezdí například i do Japonska nebo Kanady, kde je struktura sněhu jiná, než u nás. Jakmile sníh dlouho leží, tak si většinou sedne a ztěžkne. Může do něj napršet, nebo na něj naopak svítí slunce a to se pak vytvoří na povrchu krusta a sny o lehoučkém prašanu mizí.

Snad si díky našim radám lyžování ještě více užiješ. A abychom ti první jízdu v prašanu, co nejvíce usnadnili, máš možnost si u nás freeridové lyže půjčit.
Jen pozor, laviny mohou spadnout opravdu skoro všude, takže při pohybu mimo sjezdovky je třeba dbát zvýšené opatrnosti.

Tags:
Autor článku - Ondra Beneš

Ve freeskiingu se pohybuju už pěknou řádku let. Objel jsem velké množství českých i zahraničních závodů, odcoachoval spoustu campů a objevoval se ve freeski filmech i časopisech. Freeskiing mě stále hrozně baví a jsem rád, že se s tebou mohu podělit o své zkušenosti, rady a tipy.

  • 1

Okomentuj tento článek

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.