Nahrávám

Napiš pro vyhledání

Gruzie – dokument o lyžování

Tomáš Guziur žije již pátým rokem v Gruzii, kde si užívá freeride i místní přírodu. V posledních dvou zimách se společně s Petrem Prazmowskim rozhodl natočil dokument o lyžování, o kterém se nám více rozpovídal v tomto článku.

Začátek našeho projektu? Kámoš z města – Petr Prazmowski mě vyhecoval, že by chtěl natočit, jak žijeme a jezdíme na horách. Že by bylo fajn, prostřednictvím filmu, ukázat lidem celkově život v Gruzii, místní nádhernou přírodu a vlastně i architekturu. No co mi zbývalo, než s tím souhlasit, že? 

„Představ si, že tento rok tam napadlo asi 10 metrů sněhových srážek.”

Bachmara


Plán byl tedy celkem jasný!
Petr tady se mnou stráví co nejvíce času v zimní sezóně a společně vytvoříme dokumentárně lyžařský projekt. Jelikož já už toho na lyzích moc nepředvedu, tak to bude hlavně o té přírodě a životním stylu v horách 😊. Ve filmu se samozřejmě objeví i spousta dalších jezdců. Budou to všechno hlavně mí kamarádi, se kterými tady trávim zimu… poláci, češi, ukrajinci, rusové, slováci a samozřejmě místní gruzíni… prostě od každého něco. Kromě lyžování a přírody budeme dokumentovat i život a příběhy místních lidí. Film chceme promítat ve všech zemích, ze kterých budou účinkující. Film tedy bude multijazyčný a bude opatřen anglickými titulky.”

Tahle alespoň na začátku vypadala naše představa. Myšlenka i scénář celkem jasný, ale jak se říká… počasí člověk neovlivní. A co ještě neovlivní? Zku…nou koronu.

jarní backflip

Shrnu, jak to nakonec celé dopadlo… 5 let jezdím do Gruzie lyžovat a tohle jsem ještě nezažil, místní říkají nejhorší zima na Velkém Kavkazu za 10 let. To jsme si teda vybrali. No co, s tím už jsme stejně nemohli nic dělat. Takže Petr – kameraman, režisér a scenárista v jednom, prostě hlavní mozek tohoto projektu přijel na konci ledna, že natočíme alespoň něco. Situace ale byla k breku. Když už jsme se rozhodli jít pro nějakou lajnu, tak jsme při výšlapu trhaly docela velké laviny. Na to, že nebyl sníh, tak lavinovka číslo 4 platila až do konce dubna. Spodní vrstva byla tak promrzlá, že až do oteplení se na nic neudrželo. No bylo to dost o hubu, co si budeme povídat.

laviny se dost trhaly

Naštěstí Gruzie není jen Velký Kavkaz, kvůli kterému sem hlavně všichni jezdí. Ale máme tady i Malý Kavkaz, který se táhne od jižní hranice s Tureckem od moře až do vnitrozemí. Hory nejsou tak vysoké, ale rozhodně mají něco do sebe. Trošku jako západní Tatry, Malá Fatra, nebo i mix Japonska a Kanady, prostě od všeho trochu. A představte si, že tento rok tam napadlo asi 10 metrů sněhových srážek, zatímco my na severu ve velkých horách jsme měli jen 2 metry (z toho ten druhý metr připadl až se závěrem sezóny a příchodem korony). Takže volba byla jasná… jedeme prozkoumávat Malý Kavkaz!

trochu Japonska a trochu Kanady – i tak se dá popsat Gruzie

Na Malém Kavkazu se nacházejí 2 střediska (Bakuriani a Goderdzi), na které platí celogruzínská permice. Plus je tam spousta divokých míst ke šlapání. Anebo taky heli či catskiing. My jsme začali v Bachmaru, kde jsme bydleli u jednoho českého borce. Povedlo se nám tam natočit spoustu krásných záběrů i jízd. Potom jsme se přesunuli do Bakuriani, kde to bylo taky moc fajn… krásné terény na ježdění. No ale náš plán byl ukázat lidem hlavně Velký Kavkaz, kde žijeme. Což je okolí Gudauri a taky Racha a Svanetie. Říkali jsme si, že není problém odložit Velký Kavkaz na později. Petr – kameraman může dojet v březnu a zůstat až do konce dubna, kdy jsou vetšinou parádní podmínky na šlapání a ježdění ve vysokých horách. Pak ale přišlo to, co asi nikdo nečekal, virus, kvůli kterému zavřeli hranice, zrušili lety a to byl konec všech plánů…😂. No a to je život…moc plánovat se nevyplácí 😁. Nás to nakonec až tak moc nerozhodilo, prostě jsme si řekli, že nám letos zima nepřála a dotočíme to za rok 😎.

krásné lajny, ale i velké riziko lavin

Po tomhle lockdownu, kdy všichni turisti odjeli a všechno se zavřelo, tak nám konečně napadl sníh. Bylo fajn mít hory jen pro sebe 😊. Bohužel ale nebyl kameraman ani technika. No něco jsme potočili alespoň na gopročka. Budeme se modlit za nadcházející sezónu, ať pořádně nakydá a bude se moc bez omezení opět cestovat. Jinak bych ještě rád poděkoval Dakine cz/sk za podporu naše projektu, ostatní sponzoři se snad postupně přidají:)“.

Autor článku - Ondra Beneš

Ve freeskiingu se pohybuju už pěknou řádku let. Objel jsem velké množství českých i zahraničních závodů, odcoachoval spoustu campů a objevoval se ve freeski filmech i časopisech. Freeskiing mě stále hrozně baví a jsem rád, že se s tebou mohu podělit o své zkušenosti, rady a tipy.

  • 1
Předchozí článek

Co si o tom myslíš?

Your email address will not be published. Required fields are marked *