Nahrávám

Napiš pro vyhledání

Freeride na Kamčatce

Ahoj Matěji, tak jaká byla Kamčatka?

Ahoj Ondro, Kamčatka byla úžasná. Plno zážitků a splněné sny. Ikdyž jsem si nemyslel, že si splním heliskiing zrovna v Rusku.

Dají se tamní hory a freeridové terény k něčemu připodobnit?

Já bych Kamčatku k ničemu asi nepřipodobňoval. Díky sovětům byla celá Kamčatka za studené války plně uzavřenou oblastí, jak pro občany SSSR, tak i pro cizince. Podle toho to tam teď taky vypadá. Nic se od té doby nezměnilo. Všechno chátrá. Ono taky Kamčatku od Moskvy dělí více než 12 000 kilometrů a 8 časových pásem. Izolace od centra města působí jako nepřekonatelná překážka pro rozvoj ekonomiky a kultury. Možná proto mi to město tak trochu připomínalo Chánov.

A příroda? Na Kamčatce je asi 160 vůlkánů, z toho jich 29 je aktivních. Hustota vulkánů na tak relativně malé ploše jako je Kamčatka je světovým unikátem, proto bylo 19 vulkánů zařazeno na dědictví UNESCO, v čele s nejvyšší sopkou Ključevskaja vysokou 4750 metrů. Se sopkami taky souvisí výskyt  léčivých termálních pramenů a gejzírů.

Na Kamčatce je spočítáno cca 12 tisíc medvědů hnědých. Bohužel ti se probouzejí ze zimního spánku až koncem dubna. Jediný co jsme viděli, byli neskutečně obrovští Orli skalní a pár zajíců.

Chceš zabloudit? Tam to nebyl žádný problém. Všude kam ses podíval byla bříza kamenná. Nebylo moc věcí podle kterých se dalo orientovat. A ikdyž rusáci se k přírodě chovat moc neumějí, tenhle kousek konce světa byl neporušený.

fotil Ondra Pekárek

Byl už jsi předtím lyžovat v nějaké jiné exotické destinaci?

Byl jsem minulý rok s klukama z Freerideguides v Gruzii. Ten rok jsem hledal něco jiného než už ohrané Alpy. A na netu jsem narazil na stránky Freerideguides.cz, ti měli jen samou exotiku – Sheregesh v Rusku, Irán, Gruzie. Zvědavost po něčem takovým byla dost silná a tak se letělo. V životě mě nenapadlo, že poletím lyžovat do Gruzie 😀 A bylo to skvělé. Místní lidé, příroda, prašan. A hlavně Kavkaz, obrovské pláně s prašanem po koule a nikdo nikde! Bohužel nebude trvat dlouho a i v Gruzii bude narváno, stejně jako v Alpách.

Jak tě vlastně napadlo jet na Kamčatku a s kým si tam jel?

 V květnu roku 2018 mi přišel od kluků z freerideguides.cz mail s termíny na rok 2019. Hned jak jsem uviděl termín na Kamčatku, neváhal jsem a hned psal Ondrovi Pekárkovi, ať si mě napíše, že jedu. Pár týdnů před odletem jsem vyřídil víza na karlovarský ambasádě a mohlo se letět

Na jak dlouho jste tam byli? Popiš nám, jak vybadal normální den? Kolik jste stihli jízd? 

Celý tohle dobrodružství bylo na 10 dní. S tím, že jsem plno času strávili v letadle, Praha – Moskva a Moskva – Petropavlovsk-Kamčatskij. Něco přes 11 hodin v letadle. Fakt super pro někoho, kdo se nevejde do sedaček a nevydrží chvilku posedět 😀

A normální den? Většinou se plány na další den domlouvali pozdě večer, po shlédnutí předpovědi počasí. Protože počasí se tam měnilo každou chvilkou. Rusáci nám po příletu slibovali tuny prašanu. Bohužel realita byla trošičku jiná. Pár dní dost silně foukalo a my dost často lyžovali na vyfoukaných planinách. Ale s tím se prostě musí počítat. Ale Ondra nám vždy nějaký ten plán vymyslel, ať šlo o celodenní šlapaní na sopky v okolí ubytování, catskiing nebo heliskiing.

 A když už jsme byli na tom konci světa, potřebovali jsme toho všeho všichni využít co nejvíc.

Takže hned 2. den catskiing. 3 sněžné skútry, lana, 2 ruští guidi (průvodci) a jezdilo se celé dopoledne. 7 jízd za skútrem a 7x kopec dolu za den byl pro všechny až až.

Byl i domluven heliskiing, takže se čekalo jen na den s dobrým počasím. Všechno to bylo domluvený s místním Maxem co má na starosti Helipro.ru. Ten kluk ti domluví heliskiing snad uplně kdekoliv na světě. A dost slušnou reklamu mu kdysi udělal i Travis Rice, když na Kamčatce natáčel pár záběrů pro The Art of Flight.

Bylo celkem dost skupin lidí co měli na ten den domluvený heliskiing, proto někdo letěl legendárním vrtulníkem sovětské výrovy Mi-17 pro 25 freeriderů a někdo, třeba jako já s kolegou a pár němčoury, dostal malou helikoptéru Eurocopter pro 6 freeriderů. Každej vrtulník si pak letěl svojí trasou za tím nejlepším prašanem.

Za ten den nás naše helikoptéra stihla 11x vyhodit nahoře a my měli 11 úžasných sjezdů v prašanu. Ke konci bylo vidět, že skupina němčourů toho měla už plný brejle, takže se domluvil let k Atlanskému oceánu. Do Helikoptéry pro 8 osob se narvalo 14 lidí a letělo se půl hodinky na pláž. Nějaká bezpečnost? K čemu, jsme přece v Rusku…

Heliskiing a pak rovnou odlet na pláž? V lyžácích se procházet po pláži u Atlantského oceánu? Jako sorry, ale pro mě tohle byl zatím nejlepší den v životě.

No a pak tu byly dny kde se celý den šlapalo někam na přilehlou sopku. Ti zdatnější dali i převýšení 2000metrů na sopku Viljučinskij.

Fotil Ondra Pekárek

Večer jsme většinou všichni skončili v termálním bazénu v areálu.

Na Kamčatce díky aktivním sopkám jsou všude bazénky ke koupání s vařící vodou. Blbý, že voda je plná síry, tím pádem dost smrdí. Ani z kohoutků netekla studená voda.

A co jídlo a místní obyvatelé? Zažili jste nějaký extrém?

Měli jsme kuchyňku na ubytování, takže odvoz z letiště nám zastavil v obchoďáku. Ceny podobný, jen ovoce a zelenina malinko dražší. Další zastávka byla na tržnici s masem, rybami a kaviárem. O těch červených kuličkách se mi zdá do teď 😀 

No a jelo se 70km do naprosté pustiny tímhle pekelným strojem

Jedno z mála aut ruské výroby. Což mě celkem zaskočilo. Myslel jsem, že poloostrov bude plný nesmrtelných aut ruské výroby. A oni se ta rusáci vozili jen v japonských značkách s volantem v pravo. Většinou v upravených offroadech s hřeby v pneumatikách.

Komu bys freeriding na Kamčatce doporučil a kolik taková sranda zhruba stojí, jestli se můžu ptát?

Já bych Freeride na Kamčatce doporučil snad každému, kdo umí vystoupit ze své komfortní zony, kdo má lepší fyzičku a nevadí mu celodenní výšlap na nějakou z okolních sopek. A hlavně někomu, kdo má tak trošku našetřeno. Ona mě taková sranda vyšla na nějakých 80K, když počítám úplně vše, letenku ( v ceně příručák, 23Kg kufr + 20Kg skibag), ubytování a vše v Rusku s tím spojený, 1 den heliskiingu a několik transferů sněžným skútrem.

fotil Ondra Pekárek

Tímto bych chtěl poděkovat Ondrovi Pekárkovi z Freerideguides.cz, že dělá to co dělá a že to dělá fakt dobře. A lidem, kteří tohle podnikli semnou. Peace a bav se lyžováním!!

Autor článku - Matěj Hrabačka

Krušnohorec srdcem i duší . Lyžování je takový můj styl žití. Díky tomu jsem poznal plno skvělých freeskierů a freeriderů. Tady vám čas od času dám pár rad a třeba i nějakou tu inspiraci.

  • 1

2 komentáře

  1. Roman 24/04/2019

    hezky!

    Odpovědět
  2. Anonym 24/04/2019

    Krásné. Užij si další destinace. Táta

    Odpovědět

Co si o tom myslíš?

Your email address will not be published. Required fields are marked *