Úvodní foto: Jan Kaňůrek, jezdec: Martin Horák
V jednom z předchozích rozhovorů jsme vyzpovídali Pavla Kupčíka ohledně práce u nafukovacího Bagu ve švýcarském Laaxu. V tomto středisku působí i další z čechů – Martin Horák alias Horác, který zde pracuje jako shaper snowparku. Martin je zde přes zimu již sedmým rokem. Pro ty, kterým toto jméno nic neříká si Martina lehce představíme:
,,Horác“ byl jedním z průkopníků freeskiingu v ČR. Pohyboval se v první vlně freeskierů, která zde utvářela komunitu, natáčela videa, získala první sponzory a účastnila se i prvních závodů. Martina však i nyní můžeme stále zařadit mezi české top freeskiery. V jeho portfoliu triků jsou například double cork 1260, switch 1080 nebo legendární cork 360. Před freeskiingem začínal Martin v boulích (asi v roce 1997). Zde si rozhodně také nevedl špatně – 4. místo na Mistrovství Evropy, 27. místo na Mistrovství světa. A také se zůčastnil v 19-ti letech freeskiingové disciplíny halfpipe na MS juniorů.
Foto: Jan Kaňůrek
Čau Horác, ty už jsi v Laaxu celkem dlouho. Pamatuju si, že jsi dřív pracoval u bagu stejně jako Kupča. Jak jsi se dostal k práci shapera?
Nejdřív jsem chtěl dělat instruktora lyžování a dělal jsem i instruktorský kurz do Freestyle Academy (freestylová hala s trampolínami, skokem na lyže, skateparkem apod.). Společně s ,,Dědkem“ (Jirka Volák) jsme našli na internetu práci u AirBagu, kde hledali dva lidi. Pracoval jsem dva roky s Dědkem u Bagu a pak ještě jeden rok s Michalem Návratem. 3 roky u bagu už mi stačily, bylo tam hodně času na ježdění, protože přítomnej u bagu mohl být klidně jen jeden a druhý si šel zajezdit. Ale už nejsem nejmladší a nevydržim tolik jezdit – 4 hodiny práce, 4 hodiny ježdění bylo dost. Chtěl jsem 70% pracovat a 30% jezdit. Za ty roky co jsem pracoval u bagu, jsem se už znal se šéfem. Viděl jsem, že odcházejí starší shapeři a nabírají nové. Tak jsem se s nim dal řeč a domluvili jsme se, že se uvidí kdo všechno mu napíše a pak mi dá vědět. Ten rok nabrali 4 kluky nový kluky včetně mě na pozici shapera (obvykle je to jen 1 nový člověk). V parku už teď pracuju třetím rokem.
Měl jsi předtím nějaké zkušenosti se stavěním snowparků nebo jste všichni prošli třeba nějakým úvodním kurzem?
Zkušenosti jsem neměl. Každopádně skok u bagu jsme si shapovali sami, takže šéf viděl, že tam nestavim žádný nesmysl a že vim jak na to. Vlastně vždy nabírají někoho, koho trochu znají nebo o kterém vědí, že shapoval někde jinde. Žadný kurz tu není, vše se učí za chodu. První den si tě vezme nějaký starší shaper a ukáže ti postup, jak se shapují překážky u nás. Teď to probíhá třeba tak, že se pár vybraných kluků vezme na kopec a stráví s námi jeden den v práci. Pak se udělá sezení, kde se sejde shapers crew a z těch pár kluků se vybere tolik, kolik jich je aktuálně potřeba.
Kolik je teda aktuálně shaperů?
10 handshaperů + jeden chodí pomáhat, když je potřeba. Dál 5 rolbařů (1 z toho je pouze na rampu). Rolbaři rolbují jen snowparky a sjezdovky k nim patřící. K dispozici mají 3 rolby. Máme tu na starost vlastně 4 – 5 parků (mini beginner, begginer, medium, proline) a pak je tu ,,P60″ alias ,,Curnius“, což je asi kilometr dlouhá sjezdovka/snowpark, kde jsou jiby, skoky, cornery, klopenky atd. Na prolinu, největší skoky, se pouštějí jen zkušenější rolbaři.
Tyjo to už je slušný počet lidí. Myslíš, že dokážeš spočítat kolik překážek tam vlastně máte?
Dlouhé počítání… Nejdřív skoky: 9 platforem vždy s dvěma odrazy (dohromady tedy 18 skoků) + vlastně ještě 3 skoky a další 3 cornery na ,,Curniusu“. No a ještě tu máme různě tvarované ,,skoky“ – hipy, niples apod. Kdybych měl spočítat každý odraz co tu je, tak cca 27 skoků.
A raily: 43 jibů ve všech snowparcích dohromady. Ale většinu dnů v týdnu park přestavujem, takže to je teď aktuální číslo.
To je teda nářez. Mohl bys ještě trochu víc popsat jak máte práci rozvrženou? Kdo má co na starosti, kdy se shapuje apod.?
- Jasný, hlavní je ,,Boss„. Ten je hlavně v kanceláři. V parku pomáhá jen když nám hoří koudel u prdele.
- ,,Headshaper“ zodpovídá za set-up jednotlivých parků a jakým způsobem bude postavená trať na závody.
- Pak je tu ,,Supervisor„- nejzkušenější handshaper. Pokud se něco řeší aktuálně na kopci a není u toho headshaper, on je ten kdo to odkýve.
- No dál tu jsou klasičtí ,,Handshapers„
Podle předem daného měsíčního plánu máme rozdělené směny na každý den.
1) ,,Ranger“ (denní – 7:30- 18:30) – taková děvka na všechno – ráno reshapuje middle line + begginer a micro begginer, staví plůtky, tyčky, bannery s pravidly, potom během dne všechno co je potřeba (například zbrousí poškozené raily, převáží věci, dělá shuttle nároďákům, když je potřeba).
2) Daily směna – To jsou 4 shapeři, ti mají na starosti Proline a Curnius. Začínají ráno 7:30-9:30, potom polední reshape 13 – 14 a na závěr večerní shaping 16 – 18:30. Někdy je ale potřeba zabrat a pomůže se rangerovi nebo se před velkými závody staví trať výjimečně i přes den.
3) Night směna – 2 shapeři a rolba. Pomůžou s poledním reshapem a v 16:00 s reshapingem daily směně (pro line, midlle line, begginer park) a potom po zavíračce staví nové překážky (většinou tak od 17:00 do 22:00 ale někdy holt ,,until it’s done“). Stavění probíhá aspoň 4x do týdne: většinou pondělí – čtvrtek.
Vy ručně shapujete jen odrazy a zbytek dělá rolba nebo jak je to?
Při ranním reshapu se prochází celý park a upravují odrazy a popřípadě i části dopadů a jiné nedostatky z předešlého večera.
V polednim reshapu opravíme odrazy na překážky na celé P60. Popřípadě pokud je tak horko, že raily pomalu odtávají, strany se doháží sněhem, aby byl rail opět rovný a stabilní. To co je kolem railů se dělá až večer. Na polední reshape je nás vlastně 6 shaperů (daily směna + night směna).
Při večernim reshapu se opraví víceméně celý park i okolo překážek na šířku jednoho ,,rake“ (Zhruba metr široké shaperské hrablo). Až pak přijede rolba a udělá zbytek.
Jaký je mezi váma shaperama poměr lyžařů a snb? Dohadujete se třeba jaký odrazy postavit? Jestli snb chtějí víc ploché odrazy apod.?
Z 10-ti handshaperů jsme jen 2 lyžaři.
Skoky stavíme podle trendů. Někdy víc frčí koplejší skoky a někdy naopak plošší. Teď už se moc neřeší délka tablu, spíš airtime. Takže stavíme skoky trochu prudší, aby se pohodlně daly skákat doubly, sem tam triply.
Tim, že máme několik parků, tak můžem stavět takové náskoky a překážky, aby vyhovavaly všem. V beginner parku postavíme trochu vyšší náskoky, ve větším parku zas naopak dáme delší překážky se streetovými odrazy, aby se na tom shreďáci vyřádili. Většinou na raily stavíme streetové náskoky ze stran a na bedny klasické náskoky zepředu.
Jak vymýšlíte co a kde chcete postavit? Děláte si nějaké nákresy před stavěním?
Pouze na závody se vše navrhuje ve 3D programu. Pak se trať obvykle posílá na schválení sponzorům či FIS.
Když stavíme normální snowpark, tak nic složitě nerozkreslujem. Všichni už jsem natolik zkušený, abysme věděli kam můžeme jakou překážku postavit. Nejvíce řešíme jaký je sklon svahu a terén na daném místě nebo když chceme, aby tam lidi víc zpomalovali apod. Na pravé straně už třeba nemusí být tolik sněhu, tak tam dáme C – rail, který všechny pošle doleva:). Hodně teď letí sněhové překážky. Různé klopené zatáčky, cornery apod. Na ty máme dobrý ohlas, tak je pomerně často stavíme. Jinak vždy v pondělí máme meeting, kde probíráme jaké překážky už stojí dlouho, které jsou odtáté, co je třeba změnit. Podle stop na odrazu a dopadu i lehce poznáš, které překážky se využívají víc a které méně. Každopádě většinou nemíváme problém se dohodnout co se bude předělávat.
Kolik dní v týdnu odpracuješ?
4 dny pracuješ, 2 dny volno. Vychází to na cca 150 hodin měsíčně – 80% pracovní doby. Když je event, odpracuješ klidně i více hodin.
A co když je fakt hnusné počasí, musíte jít taky nahoru?
Když je hnusně a mám daily směnu, tak tam vždycky musíš být na ranní reshape a na večerní reshape. V poledne se neshapuje, takže si můžu odjet domu, udělat si oběd a zase naběhnout na večerní směnu cca v 15:00. Pokud je to važně šílený blizzard může se stát že park zavřeme, ale to se za posledni tři či více let stalo jen letos na dva dny.
Rampa v Laaxu je kapitola sama pro sebe. Je to tušim jedna z největších ramp na světě. Řekni nám o ní něco.
Rampa má hliněný a kamenný základ. Vysněžení trvá cca 3 týdny a jede na to 5 děl v kuse. Když je rampa hotová, má 7,30 metru na výšku, takže hrozně sněhu. Rolbuje jí jen jeden rolbař, který rolbu umí ovládat opravdu na centimetry. Navíc má v rolbě GPS signál, takže přesně ví kolik je sněhu pod rolbou, pod radlicí a podobné vychytávky.
Musí to být pěkně tvrdá práce, hlavně když za tmy stavíte něco nového.
Jo musíš si dávat pozor. Čelovka je základ a určitě se vyplatí stavět ve snowboardových botech, v lyžákách by mi odpadly nohy. V noci tam jsme 2 shapeři a rolbař. Někteří rolbaři jsou tak šikovní, že i osadí ten rail rolbou, ty jen vylezeš a doupravíš. Ale když jsi s nováčkem, musíš vylézt ven a naviguješ. Rolbař nevidí na všechny strany, takže s ním musíš být pořád v kontaktu. Hlavní pravidlo je nechodit za rolbu a nestát mezi ní a překážkou, tam by tě mohl rozmáčknout. Některé překážky jsou atypické, velké, hodně těžké a nejdou na rolbou úplně dobře nandat, takže si fakt musíš dávat bacha.
No a další sranda začíná, když máš vše hotovo a chceš sjet dolů na lyžích. Všude tma, jen čelovka a na tebe čekají na sjezdovce nastražené winche (winch je naviják, který se používá při rolbování velmi prudkých svahů. Jeden konec se připevní na předem určené místo a druhý je na rolbě. Winch má zabránit tomu, aby rolba sjela dolů po prudkém svahu pozn. red.), které by tě snadno přepůlily.
Jinak ne nadarmo naší práci nazýváme placený fitness.
Díky moc Horác. Myslim, že timhle rozhovorem si spoustě lidem otevřel oči, jak náročný profesionální shaping je. Snad se i v budoucnu dočkáme takového přístupu v ČR. Přeju hlavně hodně energie a další zimy bez úrazu.
I já děkuju Ondro. Měj se.
Pokud by vás zajímalo něco dalšího ohledně práce shapera, neváhejte nám napsat komentář pod článek a my se vám pokusíme odpovědět.