FACE2FACE: Martin Horák x Roman Dalecký

Share

Dneska si Horác posvítil na zoubek šéftrenérovi naší reprezentace ve freestyle lyžování – Romanovi Daleckému, co si myslí o hodnocení rozhodčích, cestě za úspěchem nebo holčičím ježdění se dočteš v následujících řádcích!

Ahoj Dallasi, nechcu otravovat v rozjeté sezóně, ale mám na tebe pár otázek…

Ahoj, Horáci, v pohodě, akorát jsme se vrátili z Kaprunu, tak jsem vzpomínal, jak jsme vás tam s Matym (Vránkem – pozn. redakce) potkali před 15 lety…Byli jsme z toho uplně v transu, že jsme si mohli zajezdit s našima modlama z tehdejšího Freemagazinu 😀

Kolik párů ponožek do lyžáků jako trenér repre spotřebuješ?  

No moc nevim, jak na to mám odpovědět. Jestli to budou číst i lidi nebo jenom lyžaři…

a) doposud myslim, že ani vůbec..

b) dvoje za 3 roky

Jak se ti pozdává hodnocení rozhodčích na velkých soutěžích? Je tam prostor pro zlepšení do budoucnosti?

No hele, ten judging je závod od závodu jinej, ale na každým se najde někdo, kdo není spokojenej. Záleží na tom, co tam přijede za sudí. Jsou kluci, co tomu rozumí, mají nejvyšší licence a nejlepší zkušenosti. Ale jsou i závody, kde vidíš, že jeden hodnotí a ostatní opisujou, protože neví, která bije. Tohle se ale stává spíše na nižších závodech jako FIS a EC (Europa Cup), na WC už to funguje v celku dobře. Myslím, že do top 30 je pořadí většinou spravedlivé, tam se jedná o cenné body do WC/OH rankingu, a tak si nemůžou dovolit udělat větší chyby. Pořadí od třicítky dolů je většinou už symbolické i z toho důvodu, že se seřadí skóre z jednotlivých heatů do celkového. Každý heat hodnotí jiní judges, a tak můžou mít jinou škálu. Potom to v celkovém pořadí může udělat neplechu. Každopádně mi přijde, že se judging každým rokem zlepšuje, stejně tak jako úroveň ježdění..

se svěřencema – Vojtou Břeským a Šimonem Bartíkem

Co jsou podle tebe nejdůležitější vlastnosti, pokud se chce někdo zaměřit na závodění?

Pokud chceš jezdit závody, bejt dobrej, podívat se na ty IC – Gejms, nebo na tu Čínu 22, musíš tomu dát všechno. Protože chci, aby se naši reprezentantí na tu olympiádu dostali, musí to všechno tomu dát právě oni. Nejdůležitější vlastnost, která je základem úspěchu je láska k horám – respektuj hory, respektuj sebe, JEĎ!

Ne, samozřejmě základní vlastností, je správné nastavení mysli – takzvaný mindset.  Můžeš být talent, můžeš chtít, ale jak to máš v hlavě přepnutý, tak není pomoci. Jak říkal pan Břeský v předchozím rozhovoru (čti tady), než něco uděláš, musíš nad tím přemýšlet.

Další vlastností je vytrvalost jít za stanoveným cílem, a to hlavně zejména v českých podmínkách. Nejtěžší je umění rozhodnout se a věnovat se pouze jedné věci, investovat do ní veškerý čas a finance.

Talent, fyzické předpoklady jsou samozřejmostí.

Typický příklad je Henrik Harlaut… Obětuje tomu naprosto vše. 300 dní v roce tráví na lyžích nebo na bruslích, kde skáče do molitanu, trampolínách nebo bagu. Ráno a večer  šlape na rotopedu, cvičí v posilce, regeneruje…  Pokud zrovna nesportuje, hraje na playstationu hru, kde je přesná trať z OH a on jede sám za sebe …. A nejlepší je na tom, že se tím stále baví. Těší ho každý progres, každá výhra, každý edit a každý den na lyžích. Motivuje všechny ridery. Pokud dá jízdu, o které se už šušká v kuloárech a freeski vestibulech, jsem si jistej, že ty medaile přiveze.

Horác, Laax – foto: Lukin Mikula

Co říkáš na progress holek za poslední rok a myslíš, že někdy proběhne i v Česku?

No holky šly hodně nahoru za poslední dobu. Už to není šaškárna, jako tomu bylo v Soči 14, ale má to hlavu a patu a dá se na to koukat. Kolikrát čumim jak puk, co ty holky dělaj. Některý by strčily do kapsy celou českou scénu na vrcholu. Například na WC Big Air jsem viděl sw dub 9 a dub 10.

V ČR je to stále složité. Pár holek máme v merku, jezdíme s nima a uvídíme, jak to půjde. Je to ale zase o tom, dát do toho vše a naše holky radši ten lajfstajl než opravdovej dril… Začínáme se zaměřovat na malé děti od 10 -12 let, abychom s nimi mohli být od úplného začátku a předejít tak negativním prvkům v jejich vývoji.

Dalas – Kaltenbach

Jsi spokojený, jak s vámi spolupracuje SLČR a ostatní sponzoři?

Na svazu jsme před 6 lety začínali na nule, postupem času jsme tam zasekli drápky, který se prodírají hlouběji každý rok.  Dnes je to tak, že máme 3 trenéry na plný úvazek, dva reprezentanty,  kteří mají veškeré výdaje hrazené a 15 talentovaných dětí + juniorů, kterým proplácíme 50% výjezdů, spolufinancujeme CFT(Czech Freeski Tour)… Je to dobré, ale samozřejmě by to mohlo být lepší. Například potřebujeme dodávku a rádi bychom do budoucna získali tolik financí, abychom mohli platit i těm děckám veškeré výjezdy a nezatěžovali tím rodiče. Mít finance na trénink celého ansáblu v těch nejlepších podmínkách by pro nás byla výhra.